Barbora Bečvářová
- Počet článků 50
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1837x
Seznam rubrik
Barbora Bečvářová
„Když radosti není dosti, raduju se z maličkostí“
Znáte text Svěrákovy a Uhlířovy písničky? Já si ho s dětmi notuju docela často. Jednak proto, že se písnička dětem líbí, a jednak proto, abych si připomněla, že život se z maličkostí zkrátka skládá a je lepší těšit se z nich a hledat v nich drobné radosti. Než čekat na velké události, které nás udělají šťastnými.
Barbora Bečvářová
To nejhorší na mateřství?
Včera jsem, usazena v zubařském křesle, přemýšlela nad otázkou, kterou mi nedávno položila bezdětná kamarádka. „Co ti přijde na tom, být mámou, nejhorší?“
Barbora Bečvářová
Chtěla bych zhubnout (zase)
Ještě než jsem poprvé otěhotněla, bylo jedním z mých přání (spolu s přáním odmaturovat, napsat bestseller nebo třeba naučit se plést) zhubnout. Zná to snad každá osoba ženského pohlaví. Nemusíte mít právě metrák, ale stejně máte pocit, že pár kilo sem a pár kilo tam a byli byste hned spokojenější, sebevědomější a zajisté též atraktivnější.
Barbora Bečvářová
Babička a dědeček
Jako malá jsem je zbožňovala. V pubertě jsem nad nimi občas obracela oči v sloup. A dnes se ráda a s pokorou vracívám do jejich milující náruče.
Barbora Bečvářová
"Feminismus můžu, ale vocaď pocať"
Hned v úvodu bych ráda poznamenala, že si vážím všeho, co dnes díky emancipovaným ženám minulosti i dneška považujeme v podstatě za samozřejmost. Ať už se jedná o volební právo nebo možnost vysokoškolského vzdělání. Vlastní rozhodování o sobě samých i svém majetku. Aktivní účast v politickém dění nebo naopak ochranu mateřství.
Barbora Bečvářová
Sourozenecké hrátky a hádky
Buď sbohem, poklidný sourozenecký živote našich ratolestí. Vítej nová éro hašteření, hádek, rvaček a žalování.
Barbora Bečvářová
Mé studium s dětmi
Právě jsem dopsala seminární práci na téma nejčastější poruchy chování dětí a s velkou radostí odkládám literaturu, k tomuto tématu nashromážděnou, někam hodně hluboko do „útrob“ knihovny (alespoň do státnic). Ale ne proto, že by mě to tak hrozně nebavilo. Jen je značně deprimující neustále pozorovat vlastní, evidentně naprosto zdravé, spokojené a neporuchové děti, analyzovat jejich projevy a porovnávat je s příznaky v literatuře.
Barbora Bečvářová
Blízká setkání srnčího druhu
O víkendu mi těsně před auto vběhla srnka. A zatímco v lese mizela její bílá prdelka, Matýsek z autosedačky vykřikoval „Etě, etě!“ neboť měl dojem, že si ji užil málo. Manžel se zmohl na pouhé, ale výstižné „Ty, vole!“. A moje nohy se proměnily v rosol a pot mi vytryskl z pórů, o nichž jsem ani nevěděla, že je mám. (Jen náš benjamínek Amálka to celé v klidu prospal.)
Barbora Bečvářová
Pat a Mat v sukni
Ke značné nelibosti blízkého okolí jsem založením chaotik. Mívala jsem problém již ve školních letech, kdy jsem bezradně stávala před zpřeházenou skříní nevěda co si obléct a na poslední chvíli pobíhala po pokoji a balila školní pomůcky, přičemž jsem vždycky něco zapomněla. Někdy svačinu, jindy domácí úkol a jednou i celou školní tašku (což jsem naštěstí v půli cesty do školy zjistila).
Barbora Bečvářová
Rodičovská romantika
Nebudu předstírat, že Valentýnem pohrdám a z principu tento komerční svátek neslavím. Právě naopak. Vítám každou příležitost vyrazit na romantickou večeři, kterou nemusím sama uvařit, dostat kytku, kterou si nemusím sama vybrat a obléknout si něco, na čem mi hned někdo nevytvoří pribináčkový otisk ruky a v čem se budu cítit žádoucí nejen díky atributům jakými jsou kupříkladu plné mléčné žlázy.
Barbora Bečvářová
Já řidič(ka)
Jasně, umět řídit auto, je samozřejmě fajn. Ale já auta prostě nemám ráda. Jsou velká, hlučná, uvnitř to většinou smrdí tak, že už jen z té „vůně“ se mi dělá špatně. Jakožto člověku technicky nezdatnému mi jde hlava kolem z těch všech pák, páček a pedálů. A navíc jsou auta nebezpečná (znáte např. Kingovu Christinu?).
Barbora Bečvářová
Porodní příběhy vždy s úsměvem
Jakmile jsem zjistila, že jsem v tom, začalo se kolem mě slovo porod skloňovat snad všude. Zkušenější mě děsily svými historkami zabarvenými spoustou krve a dojetí. Nezkušené se mě vyptávaly jestli mám strach. A chlapi škodolibě zajímalo, jestli budoucí tatínek bude při tom.
Barbora Bečvářová
Zumbamánie aneb Tančím, tančíš, tančíme
Zumba. Tak to je pojem, který hýbe světem milovnic pohybu. Ač se mezi tyto pohybové nadšenkyně neřadím, i tělocviku ve škole jsem se vyhýbala, i já jsem nakonec zumbamánii podlehla a vyrazila zjistit, co s tou zumbou všichni mají.
Barbora Bečvářová
Jak jsem si pořídila žehličku (na vlasy)
Nedávno jsem se nechala ostříhat. Ne nijak drasticky. Účes alá ježek by mi neodpustil ani manžel, ani zrcadlo. Ale dost na to, aby mi to každé ráno působilo značné problémy. Pryč jsou časy, kdy jsem mohla jednoduše sáhnout po gumičce a stáhnout vlasy do značně neoriginálního leč pohodlného culíku.
Barbora Bečvářová
Jak Matýsek objevil gravitaci
Hned na začátku článku bych ráda avizovala, že několik následujících odstavců bude pravděpodobně značně sentimentálních, rozhodně neobjevných a ryze citově zabarvených. Uvadím to zde proto, abych uchránila čtenáře, kteří si nepotrpí na rozplývavé řeči o malých dětech a banalitách „všedního“ života s nimi. Nerada bych, aby si na konci článku museli připadat okradení o těch několik minut jejich vzácného času.
Barbora Bečvářová
Kult uječených matek
Když si tak poslední dobou s kočárkem vykračuju kolem hřišť, parků, dětských koutků a jiných lokalit, kde se to hemží rodiči a dětmi, nemůžu přehlédnout některými matkami velmi oblíbený způsob komunikace.
Barbora Bečvářová
Demolition man v plenkách
Přiznávám se bez mučení. Jsem bordelář. Naštěstí jsem ještě nedospěla (a snad ani nikdy nedospěju) do stádia, kdy by mi v rohu pokoje pomalu plesnivěly ponožky, na stole pod nánosem papírů zahníval zapomenutý ohryzek a v kuchyni nebylo přes nánosy zbytků vidět, jakou barvu vlastně původně měla pracovní deska.
Barbora Bečvářová
Jak jsme hledali pronájem a koupili dům
Je to asi měsíc, co jsem začala pozvolna frfňat, že nám naše současné působiště začíná být těsné. Dokud jsme byli dva, bylo to akorát. Ne příliš velké na úklid a ne příliš malé na nedostatek soukromí. Ale co jsme tři, stává se z našeho bytu barevná mozaika dětských potřeb.
Barbora Bečvářová
O velikonočním pondělí a prasklé lebce
Mám strach ze spousty věcí. Z pavouků. Z opilců. Z upírů a jiných příšer (vážně, nedělám si legraci). Z nemocnic... A mohla bych jmenovat desítky dalších menších či větších strachů a obav. Ale minulý týden mě přímo ochromil ten největší strach, který jsem kdy zažila. A nebylo to proto, že bych potkala obří tarantuli nebo mě po náměstí pronásledoval krvelačný upír.
Barbora Bečvářová
Být mámou mě baví a emancipace může jít k čertu
Přiznávám, mámou jsem teprve tři měsíce, ještě mě tedy nestihlo dohnat množství starostí, které patrně časem přijdou. Přesto mě zaráží, že spolu s ženskou emancipací se množí i nespokojenost maminek na mateřské, které mají pocit, že jim ujíždí vlak, a že je neustálé trávení času s dítětem „deformuje“.
Barbora Bečvářová
Jak jsem se v noci bála
„Dnes v noci zdál se mi sen...“, bohužel ne tak poetický, jako v případě Jarka Nohavici a Vlaštovky, právě naopak. Byl plný mutantů, zabijáků s motorovou pilou a dalších hororových atributů. K dovršení vší hrůzy jsem zjistila, že manžel se ze svého výletu do hospody ještě nevrátil a mou záchranou se tedy mohl stát jen sladce spící synek. Rozsvítila jsem proto lampičku a sobecky a zbaběle si začala přát, aby Matýsek dostal hlad a vzbudil se na kojení co nejdřív. Jako na potvoru se mu do toho zrovna moc nechtělo a tak jsem se svým strachem musela bojovat sama.
Barbora Bečvářová
A na just z něj bude baleťák
Nevím jestli našemu synkovi u postýlky někdy stály éterické sudičky a do vínku mu dávaly své předpovědi, ale je to celkem jedno, protože u nás sudičky celkem zdatně supluje většina mužských členů rodiny.
Barbora Bečvářová
"Matýsek se posral!"
Tak tahle notoricky známá hláška z jedné z nejznámějších českých komedií už pro mě není pouze větou vykřikovanou roztomilým a rozhořčeným Pepínem, ale dennodenní skutečností. A tedy větou, kterou pravidelně buď slýchám nebo sama z pusy vypouštím (až na to, že slovo „posral“ vcelku bez problémů napíšu, ale přes pusu mi nejde a tak využívám jiné eufemismy, které náš jazyk nabízí).
Barbora Bečvářová
Devět měsíců
V průběhu těchto devíti měsíců jsem se stala pro mnoho jedinců v okolí především chodící dělohou, nositelkou plodu a magneticky přitažlivým břichem. Přesto jsem si je užívala a těším se na repete.
Barbora Bečvářová
Jak jsem byla těhotná
Zhruba pře deseti měsíci jsem byla nucena překonat svůj vrozený ostych a vyrazit pro těhotenský test. V lékárně jsem si s předstíraným sebevědomím poručila „Jeden těhotenský test, prosím“ a odešla s růžovou krabičkou obsahující hned dva plastové proužky (lékarnice mě ujistila, že je to velice výhodné balení) pro včasnou detekci těhotenství.
| předchozí | 1 2 | další |
