Barbora Bečvářová
O vaření
Řekla bych, že vlastní děti ovlivňují v podstatě každou část mateřského života. Zasahují do osobního prostoru, trávení volného času (tedy já už si vlastně moc nepamatuju, co to vlastně volný čas je), do spánku i stravování. A tak není žádným překvapením, že ovlivňují i proces vaření. A to nejen v ohledu výběru toho, co bude podáváno, ale též v samotné přípravě zvolených pokrmů.
Barbora Bečvářová
Jak jsme se ztratili v lese
Nerada to přiznávám, ale kdo mě zná, stejně to už ví. Můj orientační smysl, je spíše nesmysl. Jsem v tomto směru taková hříčka přírody, která by v divočině asi nepřežila. Neboť by na lovu či při sběru kořínků zjistila, že netuší, kde se nachází její domovská jeskyně, byť by se ukrývala za nejbližším dubem.
Barbora Bečvářová
Velký brácha
Sama jsem velká ségra. Tedy už pár let jsem, co do velikosti, rozhodně menší, ale ten rok a půl o který jsem na světě déle, mě zkrátka na velkou ségru tituluje. A přiznám se, že jsem nikdy po starším bráchovi netoužila. Ten mladší mi bohatě stačil.
Barbora Bečvářová
Den otců: Tátové Bio a Nebio
Můj biologický otec, je zvláštní otec. Svou otcovskou roli naplňuje dle hesla „Kde nejsem, nic nezkazím“. Nejraději by byl, kdybychom s bráchou oslovení tati vypustili ze slovníku a říkali mu jménem. A od doby co se stal dědečkem má strach, aby nebyl při takovém oslovení přistižen. Zejména nějakou krasavicí, sotva opustivší školní lavice, na níž by rád udělal dojem.
Barbora Bečvářová
O mluvících ženách a mlčících mužích
Věděli jste, že někdo si dal tolik práce a spočítal průměrné množství slov, které ženy a muži vypustí za den z pusy? Já jsem to zjistila (mimo jiné), při učení se na jednu ze zkoušek. Mám dojem, že ze značného objemu učiva mi v hlavě zůstalo už jen tohle. A to hlavně proto, že se jedná o informaci užitečnou při snaze pochopit mužské pokolení.
Barbora Bečvářová
„Když radosti není dosti, raduju se z maličkostí“
Znáte text Svěrákovy a Uhlířovy písničky? Já si ho s dětmi notuju docela často. Jednak proto, že se písnička dětem líbí, a jednak proto, abych si připomněla, že život se z maličkostí zkrátka skládá a je lepší těšit se z nich a hledat v nich drobné radosti. Než čekat na velké události, které nás udělají šťastnými.
Barbora Bečvářová
To nejhorší na mateřství?
Včera jsem, usazena v zubařském křesle, přemýšlela nad otázkou, kterou mi nedávno položila bezdětná kamarádka. „Co ti přijde na tom, být mámou, nejhorší?“
Barbora Bečvářová
Chtěla bych zhubnout (zase)
Ještě než jsem poprvé otěhotněla, bylo jedním z mých přání (spolu s přáním odmaturovat, napsat bestseller nebo třeba naučit se plést) zhubnout. Zná to snad každá osoba ženského pohlaví. Nemusíte mít právě metrák, ale stejně máte pocit, že pár kilo sem a pár kilo tam a byli byste hned spokojenější, sebevědomější a zajisté též atraktivnější.
Barbora Bečvářová
Babička a dědeček
Jako malá jsem je zbožňovala. V pubertě jsem nad nimi občas obracela oči v sloup. A dnes se ráda a s pokorou vracívám do jejich milující náruče.
Barbora Bečvářová
"Feminismus můžu, ale vocaď pocať"
Hned v úvodu bych ráda poznamenala, že si vážím všeho, co dnes díky emancipovaným ženám minulosti i dneška považujeme v podstatě za samozřejmost. Ať už se jedná o volební právo nebo možnost vysokoškolského vzdělání. Vlastní rozhodování o sobě samých i svém majetku. Aktivní účast v politickém dění nebo naopak ochranu mateřství.
Barbora Bečvářová
Sourozenecké hrátky a hádky
Buď sbohem, poklidný sourozenecký živote našich ratolestí. Vítej nová éro hašteření, hádek, rvaček a žalování.
Barbora Bečvářová
Mé studium s dětmi
Právě jsem dopsala seminární práci na téma nejčastější poruchy chování dětí a s velkou radostí odkládám literaturu, k tomuto tématu nashromážděnou, někam hodně hluboko do „útrob“ knihovny (alespoň do státnic). Ale ne proto, že by mě to tak hrozně nebavilo. Jen je značně deprimující neustále pozorovat vlastní, evidentně naprosto zdravé, spokojené a neporuchové děti, analyzovat jejich projevy a porovnávat je s příznaky v literatuře.
Barbora Bečvářová
Blízká setkání srnčího druhu
O víkendu mi těsně před auto vběhla srnka. A zatímco v lese mizela její bílá prdelka, Matýsek z autosedačky vykřikoval „Etě, etě!“ neboť měl dojem, že si ji užil málo. Manžel se zmohl na pouhé, ale výstižné „Ty, vole!“. A moje nohy se proměnily v rosol a pot mi vytryskl z pórů, o nichž jsem ani nevěděla, že je mám. (Jen náš benjamínek Amálka to celé v klidu prospal.)
Barbora Bečvářová
Pat a Mat v sukni
Ke značné nelibosti blízkého okolí jsem založením chaotik. Mívala jsem problém již ve školních letech, kdy jsem bezradně stávala před zpřeházenou skříní nevěda co si obléct a na poslední chvíli pobíhala po pokoji a balila školní pomůcky, přičemž jsem vždycky něco zapomněla. Někdy svačinu, jindy domácí úkol a jednou i celou školní tašku (což jsem naštěstí v půli cesty do školy zjistila).
Barbora Bečvářová
Rodičovská romantika
Nebudu předstírat, že Valentýnem pohrdám a z principu tento komerční svátek neslavím. Právě naopak. Vítám každou příležitost vyrazit na romantickou večeři, kterou nemusím sama uvařit, dostat kytku, kterou si nemusím sama vybrat a obléknout si něco, na čem mi hned někdo nevytvoří pribináčkový otisk ruky a v čem se budu cítit žádoucí nejen díky atributům jakými jsou kupříkladu plné mléčné žlázy.
Barbora Bečvářová
Já řidič(ka)
Jasně, umět řídit auto, je samozřejmě fajn. Ale já auta prostě nemám ráda. Jsou velká, hlučná, uvnitř to většinou smrdí tak, že už jen z té „vůně“ se mi dělá špatně. Jakožto člověku technicky nezdatnému mi jde hlava kolem z těch všech pák, páček a pedálů. A navíc jsou auta nebezpečná (znáte např. Kingovu Christinu?).
Barbora Bečvářová
Porodní příběhy vždy s úsměvem
Jakmile jsem zjistila, že jsem v tom, začalo se kolem mě slovo porod skloňovat snad všude. Zkušenější mě děsily svými historkami zabarvenými spoustou krve a dojetí. Nezkušené se mě vyptávaly jestli mám strach. A chlapi škodolibě zajímalo, jestli budoucí tatínek bude při tom.
Barbora Bečvářová
Zumbamánie aneb Tančím, tančíš, tančíme
Zumba. Tak to je pojem, který hýbe světem milovnic pohybu. Ač se mezi tyto pohybové nadšenkyně neřadím, i tělocviku ve škole jsem se vyhýbala, i já jsem nakonec zumbamánii podlehla a vyrazila zjistit, co s tou zumbou všichni mají.
Barbora Bečvářová
Jak jsem si pořídila žehličku (na vlasy)
Nedávno jsem se nechala ostříhat. Ne nijak drasticky. Účes alá ježek by mi neodpustil ani manžel, ani zrcadlo. Ale dost na to, aby mi to každé ráno působilo značné problémy. Pryč jsou časy, kdy jsem mohla jednoduše sáhnout po gumičce a stáhnout vlasy do značně neoriginálního leč pohodlného culíku.
Barbora Bečvářová
Jak Matýsek objevil gravitaci
Hned na začátku článku bych ráda avizovala, že několik následujících odstavců bude pravděpodobně značně sentimentálních, rozhodně neobjevných a ryze citově zabarvených. Uvadím to zde proto, abych uchránila čtenáře, kteří si nepotrpí na rozplývavé řeči o malých dětech a banalitách „všedního“ života s nimi. Nerada bych, aby si na konci článku museli připadat okradení o těch několik minut jejich vzácného času.
| předchozí | následující |
| Počet článků 50 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1834 |
Jsem svobodomyslná matka, aspirující spisovatelka a nevyléčitelná optimistka. Mým cílem je čtenáře bavit, inspirovat a někdy snad přimět i k zamyšlení. Více ode mě si můžete přečíst zde.
