Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. května 2022 Filip

Jak jsem byla oceněna

7. 12. 2012 9:54:10
Včera jsme byli v Praze. A nebyla to cesta jen tak ledajaká. Byla přímo výjimečná. V restauraci vystrčené do Vltavy se tam totiž konalo slavnostní vyhlášení výsledků literární soutěže Příběhy z cukru.

Jelikož s umístěním v této soutěži jsem se již pochlubila, přejdu rovnou k věci.

Jak už to tak bývá, obzvláště s dětmi. Plány zásadně nevycházejí tak, jak si je člověk naplánuje. Ne vždy to lze ovšem dávat za vinu dětem.

Dopoledne před odjezdem jsem byla u kadeřnice. Jelikož sama si z vlasů vyrobím maximálně culík a drdol vhodný tak ke dřezu s nádobím. Rozhodla jsem se, že se nechám zušlechtit profesionálně. Chtěla jsem vlasy navlnit a zaopatřit tak, aby vlny vydržely.

Po devadesáti minutách jsem kadeřnictví opouštěla s vizáží naondulovaného pudla před výstavou. Jediný, komu se lokny, za něž by se nemusela stydět ani Laurinová coby princezna Eufrozína, líbily, byly děti. Pochopitelně.

O tom, že jsme vyjeli pozdě. Děti navzdory očekávání cestu neprospaly. A v Praze jsme trochu zabloudili, už nemá cenu se rozepisovat.

Předání dětí ochotné tetě Hrošici, jíž tímto znovu děkuji, proběhlo s několika zjevnými slzami na straně Amálčině a několika skrytými na straně maminčině. A s okázalou ignorací rodičovského odchodu na straně Matýskově.

Nutno podotknout, že následná jízda metrem a chůze sněhem, deštěm a mrazem vyřešila můj pudlí problém. Zatímco před ní jsem vypadala jako blbec, který to u kadeřníka přehnal. Po ní jsem vypadala jako blbec, který u kadeřníka nikdy nebyl.

Samotnou vyhlašovací slávu jsem si ovšem užila bez katastrof.

Hned jak mi zdvořilý mužík pomohl z kabátu, spatřila jsem idol svého dívčího srdce.

Naivního a trochu neohrabaného básníka Štěpánka, recitujícího tklivé verše svým pomalu roztávajícím vyvoleným. Ano, milé dámy (pánové prominou, ale ty to zřejmě do kolen nedostane), byl to Pavel Kříž. Pozvaný za účelem přednesu ukázek z některých vítězných povídek.

Přiznám se, že když předčítal povídku moji, tetelila jsem se blahem a usmívala se jak třináctiletá fanynka v první řadě na koncertě Lunetiku. A mám veliké štěstí, že muž na celebrity nežárlí.

Další osobnosti, které mou prostou dušičku rozechvěly, byly Rudolf Křesťan, který se ukázal být neuvěřitelně šarmantním a vtipným mužem i naživo. Ondřej Neff, tvářící se trochu jako morous. A Anna Polívková, která byla neskutečně milá a vypadala, že má z moderování stejnou trému jako já z přebírání ceny.

Po úvodních ceremoniích, několika proslovech a čtení úryvků vítězných povídek přišlo na řadu předávání cen. Byla jsem v klidu do okamžiku, kdy jsem zjistila, že se od nás výherců očekává kromě převzetí čtečky a tašky biopotravin i řečnění do mikrofonu. Dle přiložené fotky sice vypadám ještě hůř (a o deset kilo těžší), než jsem se cítila, ale muž tvrdil (je tak ohleduplný k mému sebevědomí), že mi to slušelo, nekoktala jsem a působila jsem suverénně.

Následoval křest e-knihy vytvořené z vítězných povídek a po tomto obřadním momentu byla konečně tréma vtahu a byl čas přízemně se „vrhnout“ na připravené občerstvení.

Ne, že bych vám chtěla dělat chutě. Ale ty sofistikované chlebíčky, mušle (které mi, ať už sofistikované nebo ne, prostě nechutnají) nepřeberné množství sýrů, pečiva, zeleniny... A o něco později jehněčí kotlety na mléce, bylinkové kuře, losos nebo snad cannelloni s ricottou a špenátem. Mňam. (Nevím sice, kdo to vlastně platil, ale nezbývá mi než neadresně poděkovat.)

Nakonec to byl opravdu krásný podvečer, a i když jsme odešli ještě před dezertem, byl-li nějaký, po všech stránkách jsme si ho užili. A muž už vyzvídá, kdy se nějaké soutěže zase zúčastním.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Barbora Bečvářová | pátek 7.12.2012 9:54 | karma článku: 11.12 | přečteno: 1096x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Dana Příbanová

Tak jsem doslepicovala

V Praze a nejspíš i jinde řádí gang lupičů katalyzátorů. Co taková krádež obnáší pro majitele auta a jaký je čistý zisk pro loupežníka?

26.5.2022 v 14:00 | Karma článku: 15.61 | Přečteno: 518 | Diskuse

David Vlk

Olomoucký gastronaut

Přiznám se , že když jsem si představil, jak jím tu tlačenku z toho kila kuřecích kůžiček, trochu jsem se zachvěl a žaludek se mi zhoupl jak zvon.........

26.5.2022 v 11:46 | Karma článku: 17.47 | Přečteno: 394 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Sedí přísloví na dnešní dobu?

Člověk hledá nějaké východisko a také hledá, o co by se opřel. O důvěru v lidskost, o sázku na lásku, o podporu humoru, o radost v těžkých chvílích, o pravdivost své duše a svého těla.

26.5.2022 v 10:10 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 118 | Diskuse

Martin Faltýn

Dělám na projektu a řídím sám sebe

Prvně vlastně zakouším skutečný "Home Office". Tak napůl flákárna, kterou jsem vloni praktikoval jako zaměstnanec, s tím nemá nic společného. I tak: učím se jedině na vlastních chybách.

26.5.2022 v 9:44 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 160 | Diskuse

Dana Adámková

Tančící papírová taška

Evino vylez z té tašky, já tam mám ještě nákup! No tak šup, šup, to není hračka pro tebe. Haha. Přesně to, co vy lidé neumíte. Hrát si s běžnými věcmi.

25.5.2022 v 15:36 | Karma článku: 17.47 | Přečteno: 237 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Jsem svobodomyslná matka, aspirující spisovatelka a nevyléčitelná optimistka. Mým cílem je čtenáře bavit, inspirovat a někdy snad přimět i k zamyšlení. Více ode mě si můžete přečíst zde.

Najdete na iDNES.cz