O uječených matkách

30. 09. 2013 10:44:32
Je to něco málo přes tři roky, co jsem napsala a na blogu iDNES.cz zveřejnila článek s trochu provokativním názvem Kult uječených matek. Není divu, že se ihned strhla bouřlivá diskuze. Evidentně jsem totiž píchla do vosího hnízda.

Ve své tehdejší naivitě a nezkušenosti, jak mi bylo tenkrát připomenuto, majíc pouze jedno dítko kojeneckého věku, jsem si dovolila psát o tom, kterak mi přijde smutné, když se ke komunikaci s dětmi užívá výhradně jekotu.

Psala jsem o matkách, které vyznávají jekot jakožto „účinnou“ výchovnou metodu, kterou praktikují téměř vždy a všude. K vynucení poslušnosti, k informování o nevhodném chování i k popisu chování žádoucího.

(„Adééélóóó! Co jsem ti říkala! Nesahej na to!“

„Martinééé! Kam to zase lezeš! Sedni si normálně!“

Nebo ještě o stupeň horší.

„Michalóóó! Přestaň dělat bordel! I prase jí slušněji než ty!“

„Jakubééé! Neštvi mě! Chováš se stejně hloupě jako tvůj otec!“)

Ne o tom, když příležitostně zvýšíme hlas ve snaze upoutat dětskou pozornost nebo v horším, ale leckdy nezbytném případě, ve snaze ulevit přetaženým nervům.

Taky jsem netvrdila, že mě se to netýká, nikdy na své děti křičet nebudu a jsem naprosto svatá a bezmezně trpělivá matka.

Nejsem.

Přesto si, o pár let starší, o jedno dítko bohatší a o mnoho rodičovských krušných chvilek zkušenější, stojím za tím, co jsem tenkrát napsala. Jde to i jinak. S dětmi opravdu lze jednat převážně s respektem a bez ohlušujícího jekotu.

Ale neznamená to, že člověku nikdy neujedou nervy. Že nemá špatnou náladu a není unavený. A že když dětská nežádoucí aktivita přesáhne určitou mez, člověk prostě neseřve, co mu přijde pod ruku.

Stalo se mi to včera. Sešla se moje únava s dětskou tendencí k naprosté ignoraci, nespolupráci a k ukňouranému bojkotu všeho. A já vybuchla. Ječela jsem, vyhrožovala a byla značně nepříjemná.

Úleva se dostavila. Asi na pět minut. Pak mi to začalo být líto. A tak jsem si pak vlezla s dětmi do postele a omluvila se. Přiznala jsem, že mě mrzí, že jsem na ně křičela, že to nedělám ráda a pak jsme se dohodli na tom, že uděláme všechno proto, aby se takové scény nemusely opakovat.

Já se budu snažit být trpělivější a děti se pokusí omezit výtržnosti na minimum. Nedělám si iluze o tom, že nám to vydrží nekonečně dlouho, ale mám za to, že to je účinný nástroj k znovuobnovení domácí pohody.

Tak ať i u vás vládne převážně pohoda a jekotu není třeba!

Autor: Barbora Bečvářová | pondělí 30.9.2013 10:44 | karma článku: 16.90 | přečteno: 1870x


Další články blogera

Barbora Bečvářová

Zakládají vlastní školy jen bláznivé lesany?

Je to téměř dva roky, co jsem napsala článek s názvem "Proč nepošlu svoje děti do klasické základky?" Ve výživné diskuzi pod článkem jsem z toho okamžitě vyšla jako asociální lesana..

18.7.2016 v 8:45 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 1084 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 5. čakra

5. čakra - komunikační - Višuddhí Právo mluvit a vyjadřovat se, komunikace, sebevyjádření, sebeprojevení

19.10.2018 v 10:17 | Karma článku: 3.36 | Přečteno: 100 |

Ivana Dianová

Taky střídavka

"Co máte za úkol, říkám ti, mluv! Co- má- te za ú-kol, ptám se tě! Rozumíš mi konečně? No já se teda z tebe zblázním! A co ti ta káča dala k svačině? No já ti snad nebudu kupovat pití, copak kradu? Ta se jdi napít na záchod!

18.10.2018 v 21:42 | Karma článku: 38.07 | Přečteno: 3131 | Diskuse

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 4. část

Čtvrtá čakra - srdíčko – Anáhata srdce, právo milovat, rovnováha, klid, cítění Umístění: uprostřed hrudníku

18.10.2018 v 9:26 | Karma článku: 4.45 | Přečteno: 119 |

Bohunka Jakubcová

Simona si ho dala k večeři. Jak si to vlastně Milan na srazu užil?

"Není tady trochu nuda?" Řekla najednou Simona a nestydatě se na Milana usmála. "Chceš jinam?" Co na to taky říct, když vás ta ženská tak přitahuje.

18.10.2018 v 6:00 | Karma článku: 19.21 | Přečteno: 1217 | Diskuse

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 3. část

Třetí čakra – Manipura Téma sebejistoty, čestnosti, osobní hrdosti a síly. sluneční energie, bůh slunce-Ra – vnitřní elektrárna souvisí i s intuicí ve smyslu přežití: jsem v bezpečí, postarám se o sebe

17.10.2018 v 6:54 | Karma článku: 4.99 | Přečteno: 133 |
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1829

Jsem svobodomyslná matka, aspirující spisovatelka a nevyléčitelná optimistka. Mým cílem je čtenáře bavit, inspirovat a někdy snad přimět i k zamyšlení. Více ode mě si můžete přečíst zde.





Najdete na iDNES.cz