Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. května 2022 Filip

O uječených matkách

30. 09. 2013 10:44:32
Je to něco málo přes tři roky, co jsem napsala a na blogu iDNES.cz zveřejnila článek s trochu provokativním názvem Kult uječených matek. Není divu, že se ihned strhla bouřlivá diskuze. Evidentně jsem totiž píchla do vosího hnízda.

Ve své tehdejší naivitě a nezkušenosti, jak mi bylo tenkrát připomenuto, majíc pouze jedno dítko kojeneckého věku, jsem si dovolila psát o tom, kterak mi přijde smutné, když se ke komunikaci s dětmi užívá výhradně jekotu.

Psala jsem o matkách, které vyznávají jekot jakožto „účinnou“ výchovnou metodu, kterou praktikují téměř vždy a všude. K vynucení poslušnosti, k informování o nevhodném chování i k popisu chování žádoucího.

(„Adééélóóó! Co jsem ti říkala! Nesahej na to!“

„Martinééé! Kam to zase lezeš! Sedni si normálně!“

Nebo ještě o stupeň horší.

„Michalóóó! Přestaň dělat bordel! I prase jí slušněji než ty!“

„Jakubééé! Neštvi mě! Chováš se stejně hloupě jako tvůj otec!“)

Ne o tom, když příležitostně zvýšíme hlas ve snaze upoutat dětskou pozornost nebo v horším, ale leckdy nezbytném případě, ve snaze ulevit přetaženým nervům.

Taky jsem netvrdila, že mě se to netýká, nikdy na své děti křičet nebudu a jsem naprosto svatá a bezmezně trpělivá matka.

Nejsem.

Přesto si, o pár let starší, o jedno dítko bohatší a o mnoho rodičovských krušných chvilek zkušenější, stojím za tím, co jsem tenkrát napsala. Jde to i jinak. S dětmi opravdu lze jednat převážně s respektem a bez ohlušujícího jekotu.

Ale neznamená to, že člověku nikdy neujedou nervy. Že nemá špatnou náladu a není unavený. A že když dětská nežádoucí aktivita přesáhne určitou mez, člověk prostě neseřve, co mu přijde pod ruku.

Stalo se mi to včera. Sešla se moje únava s dětskou tendencí k naprosté ignoraci, nespolupráci a k ukňouranému bojkotu všeho. A já vybuchla. Ječela jsem, vyhrožovala a byla značně nepříjemná.

Úleva se dostavila. Asi na pět minut. Pak mi to začalo být líto. A tak jsem si pak vlezla s dětmi do postele a omluvila se. Přiznala jsem, že mě mrzí, že jsem na ně křičela, že to nedělám ráda a pak jsme se dohodli na tom, že uděláme všechno proto, aby se takové scény nemusely opakovat.

Já se budu snažit být trpělivější a děti se pokusí omezit výtržnosti na minimum. Nedělám si iluze o tom, že nám to vydrží nekonečně dlouho, ale mám za to, že to je účinný nástroj k znovuobnovení domácí pohody.

Tak ať i u vás vládne převážně pohoda a jekotu není třeba!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Barbora Bečvářová | pondělí 30.9.2013 10:44 | karma článku: 17.14 | přečteno: 1875x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Autonehoda

Dáda nabourala auto kousek od svého domova a potom se domů potácela jako opilá. Možná, že ne jako, ale opravdu byla opilá, kdo ví. Ne, nechci psát o její bouračce, připomněla mi moji bouračku asi tak před jedenácti lety.

26.5.2022 v 2:17 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 545 | Diskuse

Jitka Štanclová

Pod širák, nebo raději pod stan?

"Písničku o malém stanu, kde na nohy táhne, zná kde kdo. Ale musím vás ujistit, že mně, při mé malé výšce, rozhodně nehrozí nějaká újma nohou.

25.5.2022 v 20:44 | Karma článku: 19.54 | Přečteno: 257 | Diskuse

Ivana Lance

Samota mě mrazí

"Nemám důvěru v housenku, která si myslí, že miluje křídla..." "I k lásce musí být důvod, .." (A. de S.-E.)

25.5.2022 v 19:00 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 258 | Diskuse

Monika Kleinova

Kdy, když ne teď? Aneb Jak se správně rozhodnout.

Teď? Hned? Copak se můžu tak rychle rozhodnout? Proces rozhodování má několik kroků a kdo neprojde pečlivě všechny možnosti a důsledně nezváží varianty, většinou špatně dopadne.

25.5.2022 v 8:02 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 172 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CCCXXXII.

Práce v marketingu, tři děti a nepředvídatelné nápady jejich otce připraví člověka téměř na vše - každopádně dostatečně k operativnímu řešení nečekaných situací.

24.5.2022 v 7:45 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 201 |
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Jsem svobodomyslná matka, aspirující spisovatelka a nevyléčitelná optimistka. Mým cílem je čtenáře bavit, inspirovat a někdy snad přimět i k zamyšlení. Více ode mě si můžete přečíst zde.

Najdete na iDNES.cz