Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. května 2022 Filip

Odpuštění

13. 01. 2014 10:39:06
Občas se doma pohádáme. Občas někdo někomu ublíží. Pak přicházejí na řadu slova jako „promiň“, „omlouvám se“, „odpusť mi to“. Ale co je to vlastně odpuštění?

Malé prohřešky odpouštíme zpravidla tak nějak automaticky. Některé velké křivdy si v sobě ale můžeme hýčkat dlouho. Měsíce. Roky. Nebo celý život.

Jsou zkrátka věci, které vůbec není snadné odpustit.
Přesto nám odpuštění může přinést velikou úlevu. Ale jak na to?
Nedávno jsem na Matýska křičela. Přehnala jsem to a bylo mi to líto. Večer jsem se mu omlouvala a ptala se: „Odpustíš mi to, prosím?“
A Matýsek přišel s vcelku logickou otázkou.
„Maminko, ale jak se to odpuštění dělá?“
Zaskočil mě. Pokusila jsem se o jakés takés vysvětlení, ale moudrá jsem z něj nebyla já, natožpak Maty.
Pomohl mi až nebiotatínek Áda. Nabídl mi krásný způsob, jak si představit ono odpuštění. Takový, který jsou schopny pochopit i děti.
Stačí totiž zapojit fantazii.
Představte si, že všechen vztek, zloba a pocit ukřivděnosti, který cítíte vůči někomu, kdo vám ublížil, se nachází uvnitř vás v jakési nádrži. Když se chcete těch nepříjemných pocitů zbavit, je potřeba odpustit.
A jak na to?
Stačí otočit kohoutkem a nechat všechno to svinstvo odtéct. Z nádrže a hlavně z nás.
Matýsek byl tímhle vysvětlením nadšený. Od té doby dokáže se svou nádrží krásně pracovat. Dokáže pracovat se svými emocemi. Dokáže odpustit.
Když zapátrám hluboko v sobě, vím, že někde úplně vzadu jednu odloženou nádrž plnou křivdy pořád mám. Ale už sbírám odvahu k tomu, abych ji celou vypulírovala.
Ta nádrž totiž značně zapáchá, je plná usazenin, a když se člověku najednou připomene, vůbec to není příjemné.
A já se nerada cítím nepříjemně. Proto doufám, že už brzy v sobě budu mít pěkně čisto a všechny nádrže, které v životě naplním, dokážu zase co nejdřív odpustit.
To samé bych moc přála i vám všem!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Barbora Bečvářová | pondělí 13.1.2014 10:39 | karma článku: 9.77 | přečteno: 360x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Jarmila Horáková

kuljbabky

Když k nám ukrajinská rodina v dubnu přijela, říkal manžel, že je to jeho pomsta Putinovi. Netušili jsme však, jak se do nich zamilujeme.

25.5.2022 v 16:26 | Karma článku: 23.91 | Přečteno: 522 | Diskuse

Martin Irein

Musím to ze sebe vyřvat

„Nebýt to pantomima, já bych řval,“ řekl kdysi klasik velejemného intelektuálního humoru a aniž by to tušil, položil tím základ i pro můj velejemný intelektuální humor.

25.5.2022 v 7:00 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 351 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Jak jsem se naučil nedělat si starosti

Inu jak. Třeba i tak. Tak ńák skoro v kostce, ne-li až v kubusu. Třeba od Kristiána, přes St.Kubricka, až po ,,vyvrcholení“. S Yo Yo Bandem. Což pro některé může být možná až nápor. Na bednu. Jeho, potažmo i jejich.

22.5.2022 v 19:17 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 285 | Diskuse

Miloslav Schůt

Opožděně o panu Nohavicovi

Není to tak dávno, co jsme si užívali hanobení pana Nohavici kvůli válce na Ukrajině. Ruskou agresi sice odsoudil, ale nestačilo to, neb nehodil Putinovi pod nohy Puškinovu cenu, jak mu přikazovali zastánci jediné přípustné pravdy

22.5.2022 v 16:54 | Karma článku: 35.59 | Přečteno: 1049 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Jsem smrti prodaný

David ve své písni probírá svou nevěru a následnou vraždu. Je mu jasné, že podle Mojžíšova zákona je odsouzencem smrti. Lidé měli správně vzít kameny a svého krále i s milenkou vyvést za hradby města a tam ukončit jejich život.

20.5.2022 v 20:50 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 204 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Jsem svobodomyslná matka, aspirující spisovatelka a nevyléčitelná optimistka. Mým cílem je čtenáře bavit, inspirovat a někdy snad přimět i k zamyšlení. Více ode mě si můžete přečíst zde.

Najdete na iDNES.cz