Jak na ultra blbou náladu?

7. 02. 2014 14:53:10
Probudí-li se člověk po noci strávené převlékáním pozvraceného povlečení, mytím pozvracených potomků a podáváním kašel utišujících medikamentů, nebývá ráno právě nejpříjemnější. U mě jednak proto, že rána zkrátka nesnáším. Jednak proto, že se nejedná o první takto neinspirativně strávenou noc. A v neposlední řadě proto, že být zpruzená vyžaduje daleko menší úsilí, než tvářit se vesele.

Připočteme-li k tomu ještě bordel gigantických rozměrů, těhotenské vlnobití hormonů a děti hašteřící se o poslední rohlík k snídani, je naděje na samovolné odeznění špatné nálady mizivá.

Následně je tedy třeba se rozhodnout.

Strávím den či alespoň nejbližších několik hodin, rochněním se ve své depresivní náladě? Nebo se v zájmu všech zúčastněných pokusím alespoň o její mírnou eliminaci?

Rozhodla jsem se pro variantu bé.

Krok 1: Převléknout se z pyžama, vyčistit si zuby, rozčesat vlasy a vytvořit z nich praktický leč úhledný účes.

Zdá se to jako samozřejmost, ale pro někoho, kdo stráví zavřený doma s dětmi delší čas, to tak vůbec být nemusí. V pyžamu až do oběda? Žádný problém. Vlasy stažené do mastného culíkodrdolu? Proč ne?

Ale jakmile člověk vypadá zase jako člověk. Neřkuli jako žena! Cítí se rozhodně o něco málo líp.

Krok 2: Pustit si náladu zvedající písničky. V tomto směru mnohdy dobře poslouží songy cizojazyčné, kterým člověk nerozumí, jen má pocit, že znějí optimisticky. A že se v nich ve skutečnosti zpívá něco o děvkách a smrti není v tuto chvíli tak úplně podstatné.

O level výš je pak přehrávání songů vám známých a tudíž umožňujících katarzi v podobě vyřvání si hlasivek. Tato aktivita se bohužel mnohdy neslučuje s preferencemi nemocných potomků.

Krok 3: Opustit byt. Stačí pár minut a vesnický konzum. (Realizace je značně limitovaná druhem dětského onemocnění a bydlištěm.) Já zpravidla přistavím auto co nejblíže dveřím. Vytopím ho na maximum. Přemístím do něj děti. Přejedu k obchodu. Děti nechám v autě spolu s jejich oblíbeným CD a během pěti minut se vracím s nákupem a pocitem, že jsem si dopřála alespoň titěrnou chvilku mimo domov.

Krok 4: Udělat si radost něčím hříšným. Já kupříkladu shrábla v obchodě posledních pět miniindiánků. A sladké teď nemůžu ani vidět...

Krok 5: Dát si pauzu. Děti nechat svému osudu v hromadě hraček. Nádobí v myčce a prádlo na sušáku. Místo toho se uklidit na pohodlné místo s Pratchettovou Zeměplochou či jinou příjemnou činností, kterou je možno kdykoli přerušit, je-li třeba zkrotit hádku zvolna přerůstající ve rvačku. Utřít potomkům nudle hrozící potřísněním koberce. Či jen pomazlit fňukající dítko, kterému konečně došlo, že mít horečku, vlastně vůbec není legrace.

Krok 6: Zmuchlat a zahodit výchovné zásady pod gauč. Dočasně a jen v mezích, které neohrozí celoživotní rodičovské snažení. Komu ale ublíží jedna pohádka na DVD navíc? Jednou za čas? Naší rodinné pohodě zajisté ne.

Krok 7: Mít v záloze cokoli, na co je možno se těšit. Radím zvolit něco pragmatičtějšího než je jaro nebo dospělost a bezúdržbovost potomků nacházejících se momentálně v batolecím věku. Mně k tomu dnes slouží večerní sraz z vysoké. Pokud ho tedy nakonec nevyměním za vidinu alespoň osmihodinového spánku.

Shrnuto a podtrženo. Nic z výše zmíněného nezaručí, že se člověku na tváři usadí reklamní úsměv. Ale možná napomůže tomu, aby se člověk ze vší té nasranosti nezbláznil.

Autor: Barbora Bečvářová | pátek 7.2.2014 14:53 | karma článku: 6.64 | přečteno: 427x


Další články blogera

Barbora Bečvářová

Zakládají vlastní školy jen bláznivé lesany?

Je to téměř dva roky, co jsem napsala článek s názvem "Proč nepošlu svoje děti do klasické základky?" Ve výživné diskuzi pod článkem jsem z toho okamžitě vyšla jako asociální lesana..

18.7.2016 v 8:45 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 1084 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 5. čakra

5. čakra - komunikační - Višuddhí Právo mluvit a vyjadřovat se, komunikace, sebevyjádření, sebeprojevení

19.10.2018 v 10:17 | Karma článku: 3.36 | Přečteno: 102 |

Ivana Dianová

Taky střídavka

"Co máte za úkol, říkám ti, mluv! Co- má- te za ú-kol, ptám se tě! Rozumíš mi konečně? No já se teda z tebe zblázním! A co ti ta káča dala k svačině? No já ti snad nebudu kupovat pití, copak kradu? Ta se jdi napít na záchod!

18.10.2018 v 21:42 | Karma článku: 38.25 | Přečteno: 3142 | Diskuse

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 4. část

Čtvrtá čakra - srdíčko – Anáhata srdce, právo milovat, rovnováha, klid, cítění Umístění: uprostřed hrudníku

18.10.2018 v 9:26 | Karma článku: 4.45 | Přečteno: 120 |

Bohunka Jakubcová

Simona si ho dala k večeři. Jak si to vlastně Milan na srazu užil?

"Není tady trochu nuda?" Řekla najednou Simona a nestydatě se na Milana usmála. "Chceš jinam?" Co na to taky říct, když vás ta ženská tak přitahuje.

18.10.2018 v 6:00 | Karma článku: 19.22 | Přečteno: 1218 | Diskuse

Anna Bartošová

Energetické (čakrové) minimum - 3. část

Třetí čakra – Manipura Téma sebejistoty, čestnosti, osobní hrdosti a síly. sluneční energie, bůh slunce-Ra – vnitřní elektrárna souvisí i s intuicí ve smyslu přežití: jsem v bezpečí, postarám se o sebe

17.10.2018 v 6:54 | Karma článku: 5.00 | Přečteno: 134 |
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1829

Jsem svobodomyslná matka, aspirující spisovatelka a nevyléčitelná optimistka. Mým cílem je čtenáře bavit, inspirovat a někdy snad přimět i k zamyšlení. Více ode mě si můžete přečíst zde.





Najdete na iDNES.cz