K čemu je dobrý školní stres? K ničemu
Otužovat se musej už odmala!
Slýcháte podobné hlášky ve svém okolí často? A chybí vám palebná síla v podobě vědecky podložené argumentace?
Tak právě pro vás (a pro sebe jako tahák na příští slovní přestřelku) jsem napsala tento článek.
A začneme pěkně zeširoka, abychom si ujasnili pojmy.
Co je to stres?
Stres je stav, kterým jedinec reaguje na nadměrnou zátěž. Výsledkem stresu je pak tzv. stresová reakce, vyvolávající v těle psychické i fyziologické změny.
Jen si představte, jak stojíte před tabulí nebo před šéfem, cítíte se pod tlakem, začínají se vám potit dlaně, rudnout uši a co se znalostí týče, máte najednou totální okno.
Je tohle ideální podhoubí pro proces učení? Dle mého naivního, přecitlivělého názoru, není.
Co není stres?
Abychom si tu ale nehráli na to, že z dětí chceme dělat skleníkové květinky, je třeba podotknout, že přiměřená (školní) zátěž není stres. Dostatek podnětů, mezi nimiž jsou leckdy i ty nepříjemné, naopak děti motivuje. Tyto podněty však zpravidla přirozeně vyplývají z běžného života, a není třeba je uměle vytvářet.
Míněn je zde například přiměřený přísun informací, potřeba naučit se fungovat v kolektivu různorodých povah a temperamentů, nutnost komunikovat i s lidmi, kteří nám nejsou úplně sympatičtí…
Když se propojí učení se stresem
Příroda proces učení podmínila klidem, příjemnými pocity a hravostí.
Stresovou reakci naopak vytvořila proto, aby byl živočich schopen útěku či boje a myšlení, které by ho vlastně jen zdržovalo, příroda v takové chvíli raději zablokovala.
My lidé jsme si to však ve škole trochu zvrhle propojili.
Nutíme děti do učení, stresujeme je známkami, vyvíjíme tlak na výkon…
Problémem je, že když se u dětí stres s procesem učení trvaleji propojí (což ve škole plné písemek, zkoušení, pětiminutovek a přemíry nevstřebatelných informací nemusí trvat dlouho), spustí se vlastně stresová reakce pokaždé, jakmile mozek jen zavětří, že by se musel učit.
Děti tak postupem času školní učení nejenže nebaví, ale často k němu pociťují přímo odpor.
Pracovní versus školní stres
Obhájci školního stresu často operují také tím, že v práci budou děti taky jednou ve stresu. Opomenut je tu ovšem fakt, že mezi učením se něčemu novému (ve škole) a prováděním v podstatě naučených úkonů (v práci) je značný rozdíl.
Při učení se totiž tvoří v mozku zcela nové spoje, zatímco při práci jde o využívání spojů již vytvořených. A tak zatímco vliv stresu při práci tak fatální důsledky nemá, pro učení se je vysloveně škodlivý.
Proč má tedy stres ve školách stále své pevné místo?
Je to smutné, ale zdá se, že pedagogika, jakožto věda, nám trošku usnula na vavřínech.
Dle slov Karla Rýdla, prorektora Univerzity Pardubice, který se výzkumem alternativního vzdělávání zabývá od 90. let., se klasické školství novými poznatky o způsobu učení, kupříkladu z oboru psychologie či neurovědy, neřídí.
I přesto, že dnes už lépe rozumíme tomu, jak lidský mozek funguje, a že se lépe a mnohem efektivněji učí v příjemném prostředí bez stresů než pod tlakem, pedagogika to ve svých teoretických východiscích dosud nezohlednila.
A právě proto vzniká tolik „alternativních“, často rodiči iniciovaných, škol.
Jak ustát školní stres?
Asi se všichni shodneme na tom, že chceme-li eliminovat stres, jakým někdy vzdělávací instituce na děti působí, je značně kontraproduktivní nervovat děti školou ještě doma.
V ideálním případě bychom tedy neměli tlačit děti k excelentním školním výkonům, vyžadovat jedničky a trestat za pětky, dvacet tisíckrát za odpoledne připomínat domácí úkoly nebo se dokonce vysmívat dětským školním útrapám.
Když už bezpečné prostředí pro vstřebávání nových informací nevytváří škola, měly by děti nacházet pocit bezpečí alespoň doma.
A to bez obav, že dostanou výprask za poznámku. Že budou nuceni opět si vyslechnout monolog o tom, kterak skončí u lopaty, jestliže si tu známku z matiky nezlepší. Případně že jim bude zakázáno jít ven, dívat se na pohádku či hrát na počítači, jakmile se v žákovské objeví nepřijatelná číslovka.
To všechno dětskou motivaci k učení a vztah ke škole jen zhoršuje. A navyšuje míru stresu, s níž se děti potýkají.
Buďme raději rodiči, kteří mají pro děti pochopení, uvědomují si, že děti by se neměly učit pro známky, a že chyby nejsou zlo, ale ideální způsob, kterak se poučit pro příště. Rodiči, kterým děti důvěřují a před nimiž mohou odhalit své obavy. Rodiči, které bychom sami chtěli mít.
…
Pokud vás téma vzdělávání zajímá, přečtěte si i předchozí článek ze školní série s názvem Kam to dítě upíchnout aneb V jakých institucích lze realizovat povinnou školní docházku?
Příště se pak vrhneme na téma známkování a mou oblíbenou vnitřní motivaci.
A pokud byste raději odlehčenější četbu, jelikož vám jde ze všeho toho vzdělávání hlava kolem, stáhněte si můj e-book zdarma, obsahující 10 optimistických fejetonů o mateřství.
Barbora Bečvářová
Zakládají vlastní školy jen bláznivé lesany?
Je to téměř dva roky, co jsem napsala článek s názvem "Proč nepošlu svoje děti do klasické základky?" Ve výživné diskuzi pod článkem jsem z toho okamžitě vyšla jako asociální lesana..
Barbora Bečvářová
Proč nepošlu svoje děti do klasické základky?
Nedávno jsem se tak trochu navážela do školního vzdělávacího systému. Dostalo se mi ujištění, že ne všichni učitelé jsou špatní, že ne všechny děti jsou ze školy zpruzené a že moje ostrá slova nejsou tak úplně namístě.
Barbora Bečvářová
Oliver
Oliverovi bylo jedenáct, když ho umístili do dětského domova se školou. Předstupně pasťáku. Máma ho doma nechtěla a táta si ho vzít nemohl. Neměl stálou práci a od rozvodu ani byt, přespával u kamarádů nebo tajně na stavbách, kde dělal.
Barbora Bečvářová
Těhotenstvím k trvalé retardaci?
Jistý výzkum prý ukázal, že v posledních týdnech těhotenství klesá IQ ženy o osm až deset bodů. Kdy a zda vůbec, dochází k opětovnému bodovému vzestupu, jsem se už nedozvěděla. Nicméně pevně doufám, že časem se inteligenční kvocient dorovná, neboť vrchol třetího těhotenství by mě pravděpodobně uvrhl již do pásma lehké debility.
Barbora Bečvářová
Kdo rodí? Doktoři nebo ženy?
Ačkoli jméno náš třetí potomek stále nemá a výbavičku jsem taky ještě chystat nezačala, čím dál intenzivněji přemýšlím o porodu. A s hrůzou zjišťuju, že za ty čtyři roky se situace rozhodně nezlepšila.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Langšádlová končí jako ministryně pro vědu a výzkum. Nahradit ji může Havel
Přímý přenos Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy jako ministryně pro vědu a výzkum. Jméno...
Muž se nadýchal chemikálie, která unikla z tlakové lahve. Patrně jde o chlor
Kvůli úniku neznámého štiplavého plynu zasahovali hasiči ve středu a ve čtvrtek v Gorkého ulici v...
Zastal se urážené kamarádky, schytal kopanec do hlavy. Policie hledá útočníka
Pražští policisté pátrají po agresorovi, který v březnu v Karlíně napadl jiného muže. Incident se...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 50
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1837x